Jak říct něco partnerovi, aby nás vnímal

Znám to dobře. Byla jsem na mateřské dovolené, celé dny s dětmi, sem tam s kamarádkami a s babičkou. Většinou jsme měli bohatý program a dny rychle utíkaly. Ale někdy to na mě padlo – měla jsem spoustu času a přemýšlela jsem o všem možném. Že mám přece stejné vzdělání jako manžel, ale „on si buduje kariéru a já musím být doma“, „kdepak je tak dlouho a kdy už přijde, aby mi pomohl“ a tak dále. Jakmile se objevil ve dveřích, hned jsem na něj spustila všechno, co mě trápilo. Často to skončilo nedorozuměním a hlavně jsme toho moc v tu chvíli nevyřešili. Viděla jsem, že manžel prostě vypnul a ani mě nevnímal. Moje reakce pak bývala podrážděná a skončili jsme výčitkami.

Myslím, že je to běžný scénář v mnoha rodinách a partnerských vztazích. Všechno jsem pochopila, až jsem začala také pracovat. Člověk prostě potřebuje nějaký čas po příchodu domů, chvíli času na vydechnutí, přetočení myšlenek z pracovních starostí domů. Někdo potřebuje chvíli spánku, někdo přečtení novin, někdo jen tak koukat do zdi, někdo si jde zacvičit nebo pohrát s dětmi, dát si čaj. Hlavně jsem se naučila, že pokud chci něco vyřešit, nesmí to být hned po příchodu partnera domů. Nejlepší je, když se předem domluvíme, že a kdy se o něčem konkrétním pobavíme. Je vhodné najít tu správnou chvíli a atmosféru, abychom zvětšili naději na vzájemnou dohodu. Není ideální řešit něco při televizi, na kterou se partner zrovna dívá. Při hovoru jsem se naučila mluvit věcně, otevřeně, pokud možno ne dlouho, nezvyšovat hlas, tlumit emoce. Někdy to jde hodně těžko, ale když člověk chce něčeho dosáhnout, musí se snažit i doma, Snažit se domluvit, aby byly spokojené pokud možno obě strany.

A co by ženy dělat neměly a někdy dělají? Neměly by opakovaně vyhrožovat nebo vydírat něčím, co stejně neudělají, když nevyhraje jejich varianta. Třeba okamžitým rozvodem. Muži je pak neberou vážně.

Jedna moje kamarádka si stoupla před televizi, aby se manžel díval na ni, poslouchal ji a nekoukal na fotbal. Chtěla mu něco zásadního sdělit . Měla dojem, že ji poslouchá, když on se naklonil, aby lépe viděl na obrazovku a volal: „Dívej dívej jak ho bere!“ Nemělo to smysl :-)