Je to prý docela časté v některých oborech, ale správné to není. Naprosto výjimečně se to stát může, ale pak by si zaměstnanci měli mít možnost odpočinout.
Nedá se to dlouho vydržet bez ztráty výkonu, pozornosti, kvalita práce musí trpět. Je z toho možné docela snadno onemocnět a také brzy vyhořet. Napadá mě, že něco v takových firmách asi není v pořádku. Být zaměstnancem, zamyslela bych se nad tím, jestli je počet zaměstnanců odpovídající množství práce, jestli je reálné vše v daném počtu lidí zvládnout, jestli se efektivně využívá všech zdrojů – technologií, lidí, času, jestli zaměstnanci rozumí zadání práce a jestli byla předem debata a shoda nad řešením. Jestli nejsou zaměstnanci nespokojení a netráví čas stížnostmi venku u cigarety. A tak dále.
Z dlouhodobého hlediska může být takový přístup v dnešní době fatální. Je riziko, že se ne pokaždé odevzdá zcela kvalitní práce a to bude mít dopad na pověst firmy. Ale nejvíce bych se bála, že ztratím dobré zaměstnance. Protože je veliká konkurence, dobrých lidí je málo. Navíc pro většinu mladých lidí je důležité žít kvalitní život a ne se sedřít do úmoru, zničit si rodinu a zdraví.
Novinky na email